Typické znaky ruské kuchyně


     Kaše – patří mezi původní, nejstarší pokrmy. Připravuje se v mnoha variantách, slaná i sladká. Předností je jednoduchá příprava, vysoká energetická hodnota i dostupnost zdrojů což byl především v dobách carského Ruska rozhodující moment. Připravuje se k snídani nebo jako příloha.
    Mouční výrobky – jsou velice rozšířeny. V tržnicích či na trzích je prodáváno vykynuté těsto, na váhu lístkové i linecké těsto a tak hospodyně se jenom rozhoduje, v jakém tvaru a s jakou náplní těsto zpracuje.     Pirožky, vatrušky, chačapury, pampušky a další výrobky převážně pečené a smažené se podávají hlavně k polévkám, ale jsou vítanou pochoutkou na každém stole.
Nádivky jsou různorodé masové směsi, drůbeží i rybí náplně, špenát, zelí nebo ze sladkých nádivek to může být tvaroh, mák, jablka a jiné, podle fantazie a možností.
Mimo kynutá těsta se používá ještě těsto listové na přípravu velice populárních pelmeňů a na vareniky těsto nudlové.
    Polévky jsou známy svým vyhraněným charakterem a kvalitou. Zabýváme se jimi před kapitolou o polévkách, přesto je nutno si je připomenout a doporučit k vyzkoušení. Začnete-li borščem, nezapomeňte si koření zavázat do kousku čistého plátna, ať si ušetříte nepříjemná setkání s celým kořením při jídle. Také vývar s pelmeněmi působí na stole velice zajímavě a překvapí vaše hosty. Výhodou je, že lze připravit předem, v syrovém stavu je uložit do mrazáku a před podáváním uvařit.
    Saláty jsou početně zastoupeny i v našem souboru. V běžné praxi je nejčastější surovinou k jejich přípravě zelí. Ruské kuchařské knihy uvádějí jen u zelených salátů až patnáct druhů přípravy. Typické pro ruskou kuchyni je i hojné zpracování červené řepy. V chucení se dává přednost přírodní kyselosti před umělým dokyselováním. Patrně je to především u okurek, které jsou konzumovány slané. A výčet nejznámějších a nejvíc používaných druhů zeleniny? Je jich mnoho – zelí, okurky, salát, cibule, česnek, červená řepa, brambory, kukuřice, fazole, vlastně všechno co dříve, ale vlastně i dnes, dovede poskytnout zahrádka nebo pole. Z ovoce se do salátů dávají především jablka a sušené švestky.
    Maso – je děleno poněkud jiným způsobem než u ás. Je to dáno jeho použitím a zpracováním. Převládají receptury z mletého masa, s výrazným podílem skopového. Receptury, které jsou uvedeny v této ruské kuchyni, jsou vyráběny tak, aby byly blízké našemu pojetí a inspirovaly k přípravě dalších druhů jídel. Například u šašlíků není nutné zůstat jen u uvedené svíčkové, ale na jehle můžeme připravit i kvalitní skopové, vepřovou krkovičku, ledvinky, játra a podobně. Důležité je maso pokud možno odblanit a nepodcenit marinování – naložení, k němuž se vyplatí použít mimo uvedených surovin i trochu oleje.
    Ryby, kaviár, raci a krabi – tvoří skupinu, pro kterou nemáme takové podmínky, jakými se vyznačuje bohatství ruské kuchyně. Naše setkání s kaviárem je pouze příležitostné, vždyť jeho podávání je specialita, kteří je vždy vrchole stolování. Kraby dostaneme velmi nepravidelně, pouze v konzervách, které již většina z nás ocenila při přípravě humří majonézy nebo koktajlu. Čistí voda ruských řek s bohatými zátkami vytváří ideální podmínky pro život raků, kteří jsou velice vítanou pochoutkou. Pro ty, kteří nemají možnost vlastního „Lovu“, jsou prodáváni i zmrazení. U nás jsou však raci chráněni zákonem.
Mléko a mléčné produkty – se vyznačují vysokou kvalitou. Zvláště vynikající jsou kefír a smetana, široký sortiment je i v další nabídce včetně slaných i sladkých sýrů. V porovnání s naší kuchyní se málo používá šlehačka, ale není divu, vždyť ruská smetana je takové konzistence, že se dá, lidově řečeno, „Krájet“. Sýry jsou využívány ve studené kuchyni, přikusují se také k čaji a v teplé kuchyni se používají nejčastěji k zapékání.
    Chleba – nesmí chybět při žádné příležitosti, na žádném stole, podává se ke každému jídlu. Za vše hovoří skutečnost, že jen v Moskvě se denně sní přes 2 milióny kilogramů chleba. Ruský lid prošel tvrdými zkouškami, kdy chléb byl otázkou života a smrti. Proto chléb zaujímá trvale čestné místo na ruském stole. Nejoblíbenější je černý chléb, na který si rychle zvykneme a stává se pro mnohé vyhledávanou pochoutkou, u nás nazývaný moskevský. Tento chléb má mnoho výživných látek a vitamínů, hlavně skupiny B. Bílý chléb má strukturu naší veky na přípravu chlebíčků. Současný potravinářský průmysl     Ruska produkuje sortiment rohlíků a žemlí v moha tvarových i chuťových provedeních.
    Dochucovací omáčky – výrazně zpestřují stůl tím, že umožňují libovolné dochucení podle vlastních představ. Několik recepturu uvádí i náš soubor. Připomeňme si ještě další typické suroviny, je to především výborná prášková hořčice, křen, kopr, zelená cibule a petrželová nať.
Huspeniny a rosoly – se těší velké oblibě. Připravují se bez pomoci želatiny, z masa se používá i hovězí a k dochucení se přidává česnek. Zelenina se do připravované huspeniny nepřidává, struktura je díky přírodní vazbě křehčí.
    Ovocné rosoly – kysely jsou připravovány z mléka nebo ovocného vývaru a škrobu. Podávají se čiré nebo s přísadou ovoce. Nápoje – tvoří skupinu, kterou nemůžeme zcela opomenout. Mezi nejznámější nápoje patří především čaj, kvas, limonády (soky) a vodka. Čaj ej nesporně v čele všech nápojů, a to včetně samovaru, který je známým ruským symbolem. S kvasem se setkáváme v Rusku na každé ulici, kde jej ženy v bílých pláštích čepují v pojízdných stáncích. Soky – limonády, nás zaujmou širokou škálou příchutí, např. březovou, jablečnou, švestkovou, meruňkovou, višňovou a mnoha dalších. O vodce v naší ruské kuchyni příliš nehovoříme, přesto jí věnujeme pár slov. Jednostranná výživa a nadměrné pití vodky v zaostalém carském Rusku bylo kombinací, která oprávněně stavěla vodku mezi nápoje nežádoucí. Změna v životní úrovni již pozměnila její pozici do zcela jiné polohy a u bohatého stolu se stala vodka mobilizátorem chuťových vjemů a zárukou dobré pohody. Nabídka je velice široká. Připomeňme si ty nejznámější: Stoličná, Moskevská, Citronová, Starka, ruská, Kristal, Jubilejní, Lovecká a další. V Rusku se vybudovalo i mnoho kvalitních pivovarů, jejichž produkce nachází stále větší oblibu.
    Obliba není jen výsadbou specialistů a gurmánů. Praktickým příkladem je již desetileté období činnosti restaurace Bejzorka v Praze, která k reprezentaci gastronomie nabízí ještě uliční prodej pirožek ve svých dvou bistrech v centru hlavního města. Stálý zájem o služby restaurace i 7 až 8 tisíc kusů denně prodaných pirožek hovoří jasnou řečí.
Typické znaky ruské kuchyně